Za dobu svého mapování jsem se setkala s opravdu velkou spoustou lidí, kteří mapy používají. Používají je osobně i profesně. Tvoří je na koleně i s profi vybavením. Ale věřte mi, tak 90% nejsou skutečnými mapami. Mnoho lidiček je bere jako šikovnou pomůcku, ale zapomíná na základní principy skutečných myšlenkových map a pak je deformuje. Mapy pak neslouží, jak by mohly a lidé jim moc nerozumí.
Mapy jsou často součástí práce mnoha učitelů a lektorů. A mají dětem, dospělákům i kantorům hodně hodně pomoci. A mohly by. Ale ve většině případů našim učitelům nikdo nedal prostor a správné základy skutečného myšlenkového mapování, a tak jsou odkázáni jen na potřebu jít s dobou. A tak mapují jako o život podle toho, co pochytili kolem sebe.
Ano, je tady jedna věc – jakékoliv mapování je lepší než žádné.
Jenže na YouTube a vůbec na internetu jsou stovky článků a návodů na tvorbu map a skoro každý, kdo jednou nějakou mapu (často ani ne myšlenkovou) vytvořil, chce své nadšení okamžitě předat druhým. Protože jsou kouzelné. Protože jsou úžasné a neskutečně flexibilní. Ale věřte mi, na OPRAVDOVÉ myšlenkové mapování vám YouTube ani obrázek z Googlu nestačí. Je to jako s kácením stromů, háčkováním nebo nastavením nové televize 😉
Dnes se tedy nebudeme zaobírat tím, co „myšlenkové mapy“ jsou. O tom je jiný článek. Dnes se podíváme, co nejsou a proč.
A zkusíme se na to podívat pěkně popořádku. Termín „myšlenková mapa“ už totiž dnes používá každý, kdo vezme do ruky tužku, hodí papír naležato a píše od středu směrem k jeho okrajům. Jenže ono je to trošku složitější a to, že nakreslím ze středního tématu větev, mi ještě myšlenkovou mapu nevytvoří. Takže:
1) Žádné dlouhé texty a souvětí.
PROČ? Principem skutečných myšlenkových map je tvorba asociací. Je to umění vytvářet vazby z jednoho pojmu na druhý. Z jednoho tématu na jiný. Nalézat nové myšlenky na základě společného jmenovatele. Asociace mají probíhat hladce, neporušeně, na první dobrou a mají hlavní téma rozvíjet. Pokud je hned ze začátku zamknete a svážete spojeními typu „pracovní porady“, už váš mozek nepustíte k poradám s odborníky, poradám s kolegy, poradám se zákazníky, apod. Prostě zůstane sedět v zasedačce a konec. A to popírá myšlenkové mapy jako takové.
JAK TEDY? 1 větev = 1 slovo!
2) Žádné šipky.
PROČ? Asociace rostou NA větvích. Nepíchají do nich žádné šipky. Všimněte si – pokud celý papír vyšipkujete a šipek uděláte opravdu hodně, slova z jedné šipkované se ztratí mezi slovy ve druhé šipkované. A výsledek? Chaos – změť slov a šipek. A navíc – šipka vaše asociování uzavře. Pokud necháte mozku volnou cestu v podobě otevřené větve, napadne jej spíš něco moudrého, než když ho budete popichovat 😉
JAK TEDY? Tvořte vždy jen otevřené větve, na kterých budou slova ležet.
3) Žádné bubliny s texty.
Krom ústředního tématu uprostřed papíru.
PROČ? Úplně jednoduše – bubliny patří do žvýkaček, na nádobí a do vany. Zase se vrátím k primárnímu principu originál myšlenkových map. Pokud slovo uzavřete do bubliny, dáte mu konečnou. Je to takové lingvistické znásilnění. Slovo bude, řekněme, zvýrazněné, bude mít svůj svět a bude tak velmi těžké přimět vaši hlavu k tomu, aby pokračovala v práci. Navíc – plný papír bublin se snese, pokud tvoříte organizační strukturu vaší firmy. Ale jinak je to jen bublinkovaná, kde nerozeznáte důležitost, protože důležitě působní všechno. A tohle mapy opravdu nechtějí.
JAK TEDY? Ústřední téma dejte do bubliny nebo do obláčku. Zbytek slov ale nechte volně ležet NA větvích. Neuzavírejte je. Zvýraznit se mohou jinak.
4) Žádné černobílé výtvory
…pokud nejde o první nástřel mapy, který je připraven k přepracování.
PROČ? Opět se vrátím k principům opravdových myšlenkových map, jak je nadefinoval pan Tony Buzan. Mapy mají budovat mozkovou aktivitu, mají podporovat kreativitu v myšlení, mají napomáhat zlepšení paměti, mají pomáhat zpřehlednit mnoho informací na jediné stránce… A když všechno vyčerníme? Tak se z mapy stane milá retro vzpomínka, ale fakticky si nebudeme pamatovat skoro nic.
JAK TEDY? Aby věci dávaly smysl a mohli jsme i propojovat jednotlivá témata a myšlenky, abychom neztratili přehlednost, musíme do barev. Je to nevyhnutelné.
Na závěr si to shrňte sami. Kdybyste měli v ruce nástroj, který z vás udělá génia a vy to měli odzkoušeno…chtěli byste, aby se používal správně. Takže až budete tvořit svou další myšlenkovou mapu, pamatujte, že samozřejmě, že se dá použít bazuka na likvidaci mouchy nebo komára. Ale proč nepoužít správnou věc ve správnou chvíli. Není náhodou právě tohle znak efektivity? 😉
A tak mapujte a užívejte si to.
A pokud se to chcete naučit pořádně, dejte vědět. Není to těžké. Jen nesmíte věřit, že z vás jen článek z internetu udělá chirurga 😉 Těším se na vás na kurzech a workshopech. Zvedneme level 😊