Vyberte stránku

Brainstorming je jednou z nejvyhledávanějších metod přivádění nápadů a nových myšlenek na svět. Víc hlav totiž víc ví. I když zpočátku to jde těžko. Nápady lezou jak z chlupaté deky. Ale postupně se mozky rozhýbou a nakonec to končí pořádnou sprchou a pěknou sadou nových možností. A pak si zapisovatel sedne pěkně do klidu a dá tomu všemu řád. A hurá, jdeme na to! Jenže…

Už ve chvíli, kdy přestřelka začíná, přistihnete se, že kdykoliv někdo něco vypálí, sebere vám tak trošku vaši myšlenku. Buďto to řekne za vás, nebo se zamyslíte nad tou jeho a svou pustíte k vodě, páč ta jeho vám zní líp.

Sem tam si uvědomíte, že tohle tu už bylo, ale jinak, jindy, u jiného tématu…a taky to tak dopadlo…

Když se zamyslíte nad jednou věcí, téma se rychle posune (což se děje skoro s každou větou) a vy jste mimo kolej.

Nápadů na jedno téma začíná být dramaticky hodně a moc se neslučují. Začíná spíš boj o silnější hlas a pádnější argument.

A jak se tak pak zapisovatel, který byl „odměněn“ úkolem dát to všechno dokupy, hrabe v té hromadě slov, vět nebo tipů, zjišťuje, že si nepoznačil tak docela všechno. Že nejsou jasné některé návaznosti a souvislosti.  Že cokoliv teď sepíše, vyvolá další kopu diskuzí s tím, že to někdo myslel úplně jinak. A že i to, co se už vlastně odsouhlasilo, by se mělo ještě otevřít, protože to není ve světle nových okolností až tak dobrý nápad.

Mno. I když se brainstorming dá vést velmi kultivovaně, každý z nás byl alespoň jednou svědkem takové zapeklité situace.

Ono se to má totiž tak. Dnešní doba je dost divoká. Denně se na nás chrlí desítky, ne-li stovky informací, požadavků, úkolů, nápadů, tipů nebo myšlenek. Neustále dokola je chtě – nechtě přijímáme a pak je musíme třídit, hodnotit, zpracovávat a ještě s nimi něco dělat – zapisovat, přemýšlet nad nimi, řešit je, odpovídat, realizovat, uskutečňovat, plánovat… To je pořádná dávka činností. A skoro každý člověk dnes bojuje se svým time-managementem. Proč? Protože na sebe tohle všechno necháváme chrlit a pak teprve hledáme čas, jak si s tím poradit. Zaměstnáváme své hlavy nad rámec možností vše chytit za ten správný konec včas. Ještě než se podaří vyřešit jedno, je tady deset jiných. A to nás zahlcuje a ubíjí.

Ale právě touhle cestou jde bohužel i brainstroming. Sopka nezastavitelně chrlí nápady a ten, kdo vše vyhodnocuje, lítá jak šílený kolem epicentra a s vypětím všech sil chytá lávu do klobouku. A pak doma dost zoufale přebírá zchladlé kameny.

A protože mě osobně hodně tenhle pozitivní přístup k přehlcování štve a protože jsem člověk, který myslí koncepčně a má rád ve věcech řád, i když jde o kreativitu a nechci si přidávat práci (svého času si fakt vážím), beru si do zbraně myšlenkové mapy 😊

Proč?

Protože mapy vás naučí přesně opačný postup. Podporují totiž tzv. „přirozené myšlení“. Tak přemýšlejte a tvořte:

  1. Rozvíjejte téma od středu – to je od hlavní myšlenky dále (tedy směrem k detailům – ne naopak, zbytečně složitá práce).
  2. Pak promyslete související klíčová podtémata – tedy hlavní okruhy vašeho tématu. Začněte rozvíjet každou větev (maximálně 7 – Viz pravidla mapování) své myšlenkové mapy samostatně. Bez míchání hrušek a jablek.
  3. A každou hlavní větev rozvíjejte dál a dál až do nejmenších detailů, aniž byste ztratili souvislosti. S pomocí asociací, souvislostí a různých vazeb, které vás napadnou. Slovo po slově.
  4. Větve si vybarvěte, ať oddělíte témata.
  5. Důležité myšlenky zvýrazněte – kroužkem, jinou barvou, silnějším písmem, obrázkem…čímkoliv.
  6. Pak poodstupte a vše si projeďte znovu. Plný papír, všechno jasné, čisté, v souvislostech, všichni chápou…můžete se pochválit 😉

Myšlenky tekly proudem, ale v jednom korytě. Jako řeka. Ne jako záplava.

Nakonec se ze vzniklých myšlenek dá rovnou vyškrtat, co se nehodí. A co se hodí, zase rozvíjet dál. A z vaší myšlenkové mapy se dají rovnou vytáhnout úkoly. A odpovědnosti. A vytvořit plán. A na něm pracovat. A tak se opravdicky posunout o nejeden level výš.

Dobrý, ne? A bez chaosu. Ačkoliv vůbec nepopírám, že brainstromingová technika generování nápadů má své opodstatnění a své místo, jsem prostě „mapař“.

Chcete to zkusit? Chcete se naučit mapovat? Sledujte termíny kurzů nebo zavolejte, mapovat můžeme i u vás 😉

Dejte vědět ostatním!